Vliv prostředí na parketovou podlahu může být opravdu zásadní. Určujícími faktory jsou především vlhkost a teplota vzduchu. V ideálním případě by se teplota měla pohybovat okolo 20 °C a relativní vlhkost by se měla udržet v rozmezí 45 až 55% konstantně po celý průběh roku. Pokud se nám nepodaří tyto hodnoty zajistit, hrozí poškození kvality vaší podlahy. Možné problémy si popíšeme v další části našeho blogu.

Rozsychání parket

Rozsychání parket je problém především panelových domů s centrálním vytápěním. V zimním topném období dochází často k tzv. přetopení, kdy se pokojová teplota pohybuje okolo 25 °C a vlhkost vzduchu klesá do rozmezí 20-30%. Při dlouhodobějším stavu nízké vlhkosti dojde k rozeschnutí parket, které se projeví vznikem tenkých spár. Ty se většinou zacelí v letních měsících, kdy je přirozená vlhkost větší. Pokud ne, je třeba povolat profesionální firmu. Tomuto stavu je lépe předcházet preventivně použitím různých zvlhčovačů vzduchu a pravidelným větráním. Tím předejdete jak k poškození vaší dřevěné podlahy, tak i možným respiračním problémům, které často souvisí se suchým přetopeným prostředím.

Nabývání parket působením vlhkosti

Nabývání parket působením vlhkosti je zcela opačný problém, kdy parkety „nasají“ vlhkost. K této závadě dochází především u novostaveb, nebo nově zrekonstruovaných budov, či případně u trvale nevytápěných objektů. U nových prostor je to problém především první topné sezóny, po které dojde k tzv. úplnému vyschnutí budovy.

Problémům lze předcházet pravidelném větráním objektu a udržováním pokojové teploty i u dočasně nevyužívaných budov. Pořizovací cena parketové podlahy není zrovna malá, a její poničení může být dražší, než ušetřené náklady za odstavené topení.

Pokud vás zajímá správná péče o vaši parketovou podlahu, podívejte se na náš blog, věnující se tomuto tématu.

Třídy parket

Třídy parket a jejich chyby určuje evropská norma EN 13226 z listopadu 2009, závazná pro státy evropské unie. Ta nahradila původní českou normu ČSN 492130

1) SUKY ZDRAVÉ SE DŘEVEM SROSTLÉ

I na lícní ploše se nedovolují

II, III na jednom vlysu 2 suky do 15 mm ( tř. II ) nebo 20 mm ( tř. III )

2) SUKY ZDRAVÉ SE DŘEVEM ČÁSTEČNĚ SROSTLÉ

I, II na lícní ploše se nedovolují

III na lícní ploše se dovolují 2 suky do 20 mm

3) SUKY NEZDRAVÉ ( NAHNILÉ, SHNILÉ A ROZPADAVÉ )

I, II, III dovolují se pouze na rubové ploše, neprocházejí-li do horní dásně vlysu

4) OČKA

I zdravá do 2 mm se dovolují

II zdravá do 5 mm i černá do 2 mm se dovolují

III černá do 5 mm se dovolují

5) TRHLINY VÝSUŠNÉ I MRAZOVÉ

I, II, III dovolují se pouze na rubové ploše, pokud jejich hloubka nepřesahuje 1/3 tloušťky vlysu

6) TRHLINY VLASOVÉ

I, II, III dovolují se

7) DŘEVA

I, II nedovoluje se

III dovoluje se, pokud nevystupuje na lícní plochu vlysu

8) ZDRAVÁ BĚL U JILMU A DUBU

I, II na lícní ploše se nedovoluje

III na lícní ploše se dovoluje podél jedné dlouhé hrany bez omezení

9) ODKLON VLÁKEN PŘIROZENÝ I UMĚLÝ

I, II, III dovoluje se

10) ZÁVITKY A SVALOVITOST

dovolují se do šířky vlysu 1/10 ( I ), 1/4 ( II ), 1/2 ( III )

11) NEPRAVÉ ZDRAVÉ JÁDRO BUKU

I nedovoluje se na lícní ploše

II dovoluje se i na lícní ploše pokud nevykazuje výrazné tmavé ohraničení

III dovoluje se

12) ZAPAŘENÍ BEZ PŘÍZNAKŮ HNILOBY

I nedovoluje se na lícní ploše

II, III dovoluje se i na lícní ploše

13) NEPŘIROZENÁ ZBARVENÍ

nedovolují se

II, III dovolují se, pokud se tvrdostí neliší od okolního dřeva

14) POŠKOZENÍ HMYZEM

I, II dovoluje se pouze na rubové ploše do hloubky nepřesahující tloušťku dolní dásně

III na lícní ploše se dovolují max. 3 otvory do průměru 1,5 mm na jednom vlysu

15) PROROSTY, ZAROSTLÁ KŮRA NEBO ODUMŘELÉ DŘEVO

I, II, III dovolují se pouze na rubové ploše, nejeví-li příznaky hniloby a pronikají do hloubky max. 5 mm

16) SE DŘEVEM SROSTLÉ

I na lícní ploše se nedovolují

ne dlouhé hrany bez omezení